Malování je super

To jsem jednou takhle brouzdal ISem (informační systém Masarykovy univerzity), když jsem narazil na předmět s kódem RLB666 a názvem "Konec světa." Napadlo mě, že by byla legrace se tam zajít mrknout, určitě to bude ohromná sranda. Informoval jsem tedy klub cyniků a získal jsem souhlas od Pejkaře, Faggota a přemluvil jsem i Potrata. Závislák informován nebyl, s tím tam můžeme jít zase jindy. Tento předmět byl na Faculty of (F)arts, ve středu, v 19:10, v učebně D 22. Po absolvovaném testu z gramatiky jsme s Potratem nabrali ve studovně zmateného Pejkaře, pobíhajícího kolem pěti různých oddělení. Faggot nám řekl, že je již na Veveří a že nás tedy počká. Cestou si Potrat koupil u větví hranolky za 30 Kč a dobou přípravy cca 26 minut, nechutnaly mu. Celou cestu k oné slavné fakultě jsme vymýšleli jeden "frk" za druhým, doslova z nás legrace tekla a zanechávala stopy. Ovšem na Veveří nastal první zmatek, Faggot nebyl přítomen, podle odrazu jeho hlasu v mém tachyonovém antitelefonu se rozhodl své stanoviště opustit, protože po nás nebylo vidu ani slechu (za to můžou ty hranolky). One man down, ale rozhodli jsme se pokračovat. Cestou k fakultě se stávalo dýchání stále těžším a všude se ozývaly nějaké řecké, latinské a české nesouvislé věty bez zjevného významu. Dostavili jsme se do učebny a už ta nám přišla poměrně nedomyšleně vyřešená. Nebyla to klasická aula s pódiem a spoustou židlí, které vedou až daleko dozadu a ke stropu, ne. Bylo to malinkaté pódium, od nějž vedly dvě takové hromádky židlí, každá asi po desíti řadách (viz obrázek). Místo pro flákače, spáče a záporáky zde bylo jen těžko dohledatelné. Už to nám přišlo divné, tady se snad na přednáškách dává pozor, napadlo nás. Usedli jsme tedy do nejzadnější řady, která však i přesto byla proklatě vepředu. Předmět za chvíli začal, celá místnost působila stísněným dojmem a kantor nebyl ani přesto slyšet. Vylezlo z něj, že neumí zacházet s mikrofonem. Přednáška začala jakousi úvodní řečí o tom, ve kterém roce bude konec světa podle Bible a jedné konkrétní sekty nebo tak (rok 7000). Myslel jsem, že to je jen nějaký nudný úvod na začátek, ale řeč toho pána sklouzla někam ke Křesťanství, duši, čistotě a duchu svatému. Celé to bylo jaksi podivné, trapné, zmatené ale hlavně neskutečně nudné. Tak jsme s Potratem vytáhli noťas (Pejkař zase vytáhl ten svůj) a založili v Dobyvateli místnost s tématy "Mezinárodní historie" a "Matematika, Fyzika, Věda." Pejkař zabrousil na návrat, kde sledoval mrtvé skoky náhodných lidí do hlubokého bahna. To se samozřejmě neobešlo bez zoufalé snahy vytřískat alespoň minimum legrace z toho nezábavného pána, což probíhalo formou výroků typu "Lol, duše, on řekl duše, Pejkar." Či Potratovy nesmrtelné (ale dávno mrtvé) věty "No já se bavím." Nějaký zatvrzelý klaďas před námi se otočil a ohradil se, ať se jdeme bavit jinam. Měl před sebou sešit se zápisky, které si poctivě vedl velkým psacím a krasopisným písmem. Trochu jsme se utišili, ale už jsme pochopili, že tohle zábava rozhodně nebude. Na Dobyvateli jsme nakonec hráli Potrat a já versus Pejkař a náhodný hráč. To se v místnosti objevili známé tváře, Pecana a Ondry. Nějaká dívka na druhé straně od nás si stěžovala, že je jí zima. Ten nudný pán jí dal ovladač od klimatizace, ať si to prý zařídí, že on to neumí. Poté poznamenal, že k dalšímu výkladu nebude obrázek, protože ho nějakým nedopatřením smazal a neví co s tím. To mluvil o nějakém skalpování kamenem. My jsme se věnovali Dobyvateli a ztrátě iluzí. Při otázce "kolik je bod varu vody v Kelvinově stupnici" jsme s Potratem počítali trochu hlasitěji, došli jsme ale ke správnému výsledku (373 - zaokrouhleně), ovšem jedna poblíž sedící to už nevydržela a vyjela na nás, že to se teď rozhodně nehodí a jestli nechceme jít jinam. Tak jsem odvětil, že se chystáme odejít za chvíli. Ona si neodpustila "Možná by bylo lepší hned." Dojeli jsme toho Dobyvatele, zvedli se a šli pryč. Stihli jsme postřehnout, že na každém okně je nápis "Nejde otevřít." To byl ten pán ve předu někde uprostřed rozpravy o čistotě duše. Před fakultou jsme začali doslova praskat cynickým humorem o nátuře studentů, použitelnosti oborů a povaze předmětů. Potrat tomu nasadil korunu, když se na jeho botě objevil pozůstatek psího exkrementu a on pronesl "Tak tady to fakt stojí za hovno úplně." Závěrem je třeba říct, že jsme se tam nenasmáli ani ze setiny tolik, jako při dnešní Bezpečnosti práce na Pajdáku, byli jsme rušeni při Dobyvateli a nedozvěděli se nic podstatného/zajímavého. Jen nuda, šeď a fosílie.

Tomuto výletu dávám hodnocení 1/5